První číslo 33. ročníku Divadelní revue přináší studii Miroslava Lukáše a Christiana Neuhubera, kteří se pokoušejí odečíst podoby postavení profesionálních německy mluvících herců na základě detailního čtení dochovaných českokrumlovských církevních matrik z období let 1677–1705. Skrze zápisy nahlíží na civilní život herecké společnosti, sledují sociální zakotvení jejích členů a profesní síť v době, kdy německy mluvící profesionální divadlo usilovalo o větší institucionalizaci a právní ochranu. Muzikoložka Tereza Havelková se ve studii „Dokumentární gesamtkunstwerk aneb Může Lenin zpívat?“ věnuje inscenaci opery ukrajinského skladatele Marka Karminského Deset dnů, které otřásly světem v pražském Národním divadle v „normalizačním“ roce 1972. Germanista Mirek Němec připravil překlad a komentář textu Karla Krause z roku 1924 s lapidárním názvem „Sudety“. Na několika divadelních kauzách tu sršatý autor podává vhled do vnitřního konfliktu a vymezování ideologických hranic německé minority v českém pohraničí, a to čtrnáct let předtím než „kvůli tomuto ideologickému nastavení velké části německého obyvatelstva vypukla apokalypsa, která německojazyčnou kulturu v českých zemích naprosto zničila“. V čísle najdete rozhovor s olomouckou teatroložkou a pedagožkou Tatjanou Lazorčákovou, recenze publikací a také první český překlad Senekových Trojanek, který pořídila Daniela Čadková a sepsala k němu komentář.
