Celkové příjmy subjektů s převažující činností v kultuře vzrostly v roce 2024 meziročně o 9,9 % na 380 mld. Kč. Provozní a investiční dotace se na nich podílely z 9,3 % v porovnání s 10,3 % v roce předchozím. V absolutním vyjádření to v obou letech představovalo 32 mld. Kč.
84 % z celkových příjmů subjektů v kulturních odvětvích tvořily tržby za vlastní výkony, které v roce 2024 dosáhly 319,7 mld. Kč. Kreativní sektor, zahrnující oblasti jako je reklama, architektura a design, vytvářel polovinu (51 %) z tržeb za vlastní výkony. Audiovizuální a mediální sektor, který pokrývá oblasti knih a tisku, filmu a videa, rozhlasu a TV nebo také herní průmysl, se na nich podílel přibližně z jedné třetiny. Zbylých 15 % připadalo na tradiční a umělecký sektor, zahrnující zejména umělecké a scénické aktivity a oblast kulturního dědictví.
Míra příjmové soběstačnosti, tedy podíl tržeb za vlastní výkony na celkových příjmech, činila v roce 2024 v kulturních odvětvích 84 %. Nejnižší byla v oblastech kulturního dědictví (47 %) a scénického umění (38 %), které jsou významně závislé na provozních dotacích z veřejných rozpočtů.
Většina veřejných výdajů směřuje do tradičního a uměleckého sektoru. Veřejný sektor tím garantuje širokou dostupnost veřejných kulturních služeb v podobě divadelních představení, zpřístupňování památek nebo prezentace uměleckých děl. Celkové výdaje z veřejných rozpočtů na kulturu v roce 2024 dosáhly 55 mld. Kč. Data nadále ukazují na vysokou míru decentralizace financování kultury. „Veřejné kulturní služby zabezpečovaly v roce 2024 v největším finančním objemu obce, a to 48 procenty, následované kraji s 26 procenty, zatímco státní rozpočet se na nich podílel z 22 procent,“ upřesňuje Bohuslav Vondruška z Národního institutu pro kulturu.
Přepočtený počet zaměstnanců v subjektech s převažující činností v oblasti kultury vzrostl od covidového poklesu v roce 2020 do roku 2024 o 7 tisíc na 87 tisíc. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2024 v kulturních odvětvích činila 40 602 Kč, tedy 88 % průměrné mzdy v Česku. Tento podíl byl nižší než v roce 2020, kdy průměrná mzda v kultuře dosahovala 96 % tehdejší průměrné mzdy v celé ekonomice. „Zaměstnanci v kulturních odvětvích v roce 2024 tvořili 2,2 procenta z celkového počtu zaměstnanců v Česku a 40 procent z nich pak bylo zaměstnáno v oblasti kulturního dědictví a scénického umění,“ uvádí Jana Štecová z odboru statistiky rozvoje společnosti ČSÚ.
Podrobné údaje o ekonomické stránce kultury přináší nová publikace Výsledky účtu kultury - 2024, kterou vydává ČSÚ ve spolupráci s Národním institutem pro kulturu (NIK).
Národní institut pro kulturu (NIK) je moderní a otevřená instituce s celostátním dosahem. Posláním NIK je poskytovat komplexní podporu kulturní infrastruktuře České republiky - od analýz a koncepcí přes poradenství až po přímou podporu kulturních činností.
Kontakt pro média:
- Ing. Bohuslav Vondruška, DiS., Národní institut pro kulturu, vedoucí Oddělení statistiky kultury, tel.: 778 702 496, e-mail: bohuslav.vondruska@nipk.cz
- Mgr. Jana Moravcová, Národní institut pro kulturu, PR, tel: 778 702 377, e-mail: jana.moravcova@nipk.cz
Satelitní účet kultury je analytický nástroj pro sledování ekonomického významu kultury v Česku. Vznikl v roce 2009
a opírá se o mezinárodní metodiku ESSnet Culture, Evropské komise a Eurostatu. Poskytuje objektivní data
o ekonomickém výkonu kultury a jejím umístění v české ekonomice a slouží také pro plánování a evaluaci Státní kulturní politiky 2026–2030+. Podrobné výsledky, včetně interaktivních reportů, jsou dostupné na webech www.statistikakultury.cz a ČSÚ.
