Udržitelnost staveb
Udržitelná architektura má mnoho podob. V posledních letech vzrůstá obliba certifikačních nástrojů zjednodušujících udržitelnost do bodového hodnocení za splnění prvků. Problematiku tohoto přístupu ilustruje příběh „nejudržitelnější budovy světa“ – centrály firmy Bloomberg v Londýně. Vysoký rozpočet umožnil nákup nejlepších technologií, a tím i zisk nejlepšího hodnocení. Status nejudržitelnější budovy světa je diskutabilní i proto, že certifikáty málokdy pracují s tzv. zabudovanými uhlíky. Jedná se tedy o udržitelnost, nebo greenwashing? Tento a další příspěvky k tématu udržitelných staveb přináší aktuální vydání Kompostu. Přejeme vám inspirativní čtení.
Zdroje
New European Bauhaus
S odkazem na filozofii výmarské školy a snahu propojit svět architektury, umění a designu se světem vědy, vzdělávání a inovací přišla iniciativa New European Bauhaus (NEB). Podnět Evropské komise z roku 2021 má pomoci při hledání cest k uskutečnění cílů Zelené dohody pro Evropu a pomoci systémové změně chápání životního stylu. Kromě informací o příležitostech a aktuálních grantech lze využít sebeevaluační check-list – sadu nástrojů použitelných během navrhování a provádění projektu tak, aby byl v souladu s hodnotami NEB. Pomůckou pro ty, kdo chtějí principy NEB používat ve svých aktivitách, může být průvodce Kompas NEB.
Inspirace ze světa
Hledání řešení za hranicí běžného
Stavebnictví se na celkových světových emisích podílí zhruba z 30 %. Přetrvávající způsoby výstavby bývají neefektivní a často mívají extraktivistické tendence. Mezi ty, kteří hledají alternativy k běžnému způsobu výstavby, patří belgické uskupení ROTOR. Důraz kladou na cirkularitu v návrhu i procesu výstavby. Snaží se optimalizovat uhlíkovou náročnost a minimalizovat odpad. Překračují obvyklé rozdělení procesu výstavby na přípravu, realizaci, kolaudaci a užívání a zapojují do něj budoucí uživatele.
Dobré praxe v ČR
Druhý dech
Udržitelná budova může být i ta, kterou se povede nově zabydlet. Kulturní provozy často dávají ožít zapomenutým prostorům a opuštěným budovám. Z českého prostředí známe pražský Petrohradská kolektiv a Kasárna Karlín, plzeňské DEPO 2015, Plato Ostrava, Knihovnu v Písku, Veřejný sál Hraničář v Ústí nad Labem, pardubické Automatické mlýny či brněnskou Káznici. Každý z projektů má zajímavý příběh – nejen o vyjednávání používání a rekonstrukce, ale i o vytváření spojenectví, osobním nasazení a přesvědčení lidí, díky kterým provozy existují a fungují. Díky za ně!
Udržitelnost pohledem architektů
Jak přemýšlí o udržitelnosti architekti, kteří stavby navrhují? Architekt Štěpán Valouch na přednášce Rethink Architecture představil praxi ateliéru OVA. Ten se neprofiluje jako udržitelný, přesto jeho realizace, jako centrála LASVITu, Spolkový dům ve Slavonicích nebo rekonstrukce více než třicet let nevyužívané uhelny na dvoře VŠCHT v pražských Dejvicích, prvky udržitelnosti obsahují. Záznam přednáškových večerů, které vždy rámuje určité téma související s udržitelností v architektuře a stavebnictví, naleznete zde.
Postavit nestačí, je třeba starat se
Sebemodernější a udržitelnější budova stárne, péče o ni a kapitál na údržbu jsou tím, co prodlužuje její funkčnost a obyvatelnost. Jaká může být existence v areálu, který se od své realizace na konci 80. let 20. století nezměnil, popisuje reportáž Centra experimentálního divadla CEDIT Infrastruktura zamrzlá v čase. Někdy stačí několik osob, které svou péčí pozvednou místo i jeho význam v rámci sídla. Báře Černohorské a Zuzaně Brychtové Horecké se povedlo z knihovny ve Statenicích udělat Obývák vesnice. Jejich příběh si můžete poslechnout zde.
Akce
Zranitelnost architektury mezi únorem a listopadem
Nové využití stávajících budov se často spojuje s brutalistními stavbami. Jedná se o architektonický styl především veřejných staveb 2. poloviny 20. století, který je velkorysý, reprezentativní a při stavbě byly použity kvalitní materiály. Tomuto mizejícímu stylu se věnuje výstava Tabula Fracta v ústeckém Hraničáři, kterou můžete navštívit do 31. 1. 2026.
Město pro každého?
Udržitelné budovy neexistují bez sídel – měst a vesnic, které pulzují životem. Otázku práva na město a veřejný prostor otevírá výstava Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, která vznikla na motivy knihy Osamu Okamury, Jiřího Franty a Davida Böhma Město pro každého.
Až se bude psát rok 2050
Jak vypadá realistická budoucnost měst si na příkladu Prahy představovali ilustrátorka Terezie Unzeitigová a architekt a urbanista Ondřej Dušek v rámci projektu Praha 2050. Ilustrace známých míst ukazují proměnu jejich významu v návaznosti na klimatické změny a krátkými příběhy inspirují k zamyšlení nad tím, jak dnes žijeme, v čem vnímáme hodnotu nebo po čem dnes toužíme.
Knihy
Lukáš Pumpr & Petr Polák: Na okraji domov můj
Sedm rodin a sedm časosběrných rozhovorů o odchodu z města na venkov.
Lucie Jandová: Navigace klimatickým žalem
Od teoretického porozumění k praktickým nástrojům: průvodce, který pomůže nejen přežít, ale i prosperovat v době klimatické krize.
Tipy
SBTool CZ
Vědkyně a vědci z ČVUT UCEEB vytvořili certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby.
Newsletter vydávají Národní institut pro kulturu a Kancelář Kreativní Evropa Kultura.
Máte nějaké podněty či dotaz?
Neváhejte se nám ozvat na udrzitelnost@idu.cz.
další čísla newsletteru Kompost
