Kabinet pro studium českého divadla

Kabinet pro studium českého divadla (KČD, součást IDU od roku 1993) je vědecké pracoviště, zabývající se historickým výzkumem divadla na území dnešní České republiky. Jeho současným stěžejním a dlouhodobým úkolem je rozsáhlý týmový projekt Česká divadelní encyklopedie (ČDE). Vedle práce na tomto projektu je KČD odborným spolugarantem ediční řady Eseje, kritiky, analýzy v edici České divadlo, jejíž jednotlivé, monograficky uspořádané svazky přinášejí výbory statí českých divadelníků – teoretiků, kritiků i praktiků, doplněné bibliografií a průvodní studií. Bohemistickou orientaci KČD rozšiřuje výzkum německého divadla na českém území a vztahů české a německé divadelní kultury, na kterém se podílejí i zahraniční teatrologové. Jako člen Mezinárodní federace pro divadelní výzkum (FIRT/IFTR) spoluorganizuje KČD vědecké konference. V roce 2013 uspořádal mezinárodní konferenci 230 let Stavovského divadla v Praze. Reprezentuje českou divadelní vědu na mezinárodním fóru, je též kolektivním členem společnosti Société Internationale d'Histoire Comparée du Théâtre, de l'Opéra et du Ballet (Paris). Publikační platformou KČD je teatrologický časopis Divadelní revue.


Publikace

Současným stěžejním a dlouhodobým úkolem KČD je rozsáhlý týmový projekt Česká divadelní encyklopedie (ČDE). Práce na prvních dílech ČDE byla v letech 1998-2011 realizována s podporou grantů Ministerstva kultury ČR, od roku 2012 výzkum pokračuje díky institucionálnímu financování dlouhodobého koncepčního rozvoje Institutu umění – Divadelního ústavu jako výzkumné organizace (DKRVO, MK000023205). Příprava projektu byla provázena odbornými diskusemi. Také právě založená Teatrologická společnost uspořádala v listopadu 1997 na téma divadelní encyklopedie konferenci (popis plánovaného projektu a záznam diskuse byl publikován v časopise Divadelní revue 9, 1998, č. 1, s. 80-94). Další semináře a konference spojené s encyklopedií uspořádal KČD v letech 2000, 2007, 2009 (Dny ČDE), 2011 a 2013 (230 let Stavovského divadla). Projekt se zaměřuje na biografický aspekt divadelních dějin. Je tedy zároveň pokračováním i protipólem komplexního divadelněhistorického pojednání Dějiny českého divadla, na kterém členové KČD soustavně pracovali od jeho založení v rámci tehdejší Československé akademie věd v roce 1956. Pod vedením Františka Černého tehdy vyšly čtyři svazky Dějin v letech 1968-1983.

Projekt ČDE je rozvržen do tematicky a chronologicky učleněných dílů, tvořících volnou slovníkovou řadu, která formou výkladových hesel s připojenými soupisy pramenů a divadelní tvorby a s výběrovou bibliografií postupně zpracovává divadelní kulturu na území dnešní České republiky od nejstarších dob a v celém žánrovém spektru. Dosud bylo zpracováno a knižně vydáno šest svazků: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů (redakce Eva Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000; obsahuje hesla divadel a divadelních souborů působících od 17. do 20. století na českém území), Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima (redakce Jana Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001; hesla personální a věcná z oblasti českého pohybového divadla 19. a 20. století), Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století (redakce Jitka Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006; biografická hesla z oblasti hudebního divadla a baletu zahrnují umělce různých národností, činných v českých zemí), Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla (redakce Alena Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007; hesla osobností a anonymních děl) a Theater in Böhmen, Mähren und Schlesien. Von den Anfängen bis zum Ausgang des 18. Jahrhunderts. Ein Lexikon (Theatergeschichte Österreichs X/6, aktualizované a rozšířené vydání lexikonu Starší divadlo v českých zemích do konce 18. stoletív německém jazyce, redakce Alena Jakubcová a Matthias J. Pernerstorfer, ve spolupráci s Hubertem Reittererem, Bärbel Rudin, Adolfem Scherlem a Andreou Sommer-Mathis, Praha: Institut umění – Divadelní ústav a Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 2013). Na počátku listopadu 2015 se ČDE rozrostla o šestý díl. Na slovníku Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti se pod vedením Evy Šormové autorsky podílelo 43 autorů. Obsahuje 510 hesel osobností, které během 19. století utvářely novověké české divadlo. Zahrnuje herce, divadelní ředitele a intendanty, dramatiky a překladatele, výtvarníky, kritiky a teoretiky; zastoupeni jsou i vybraní představitelé loutkového divadla, šantánu a kabaretu. Tematický záběr se soustřeďuje na divadlo českojazyčné, které v obrozenské éře představuje ve vývoji divadelní kultury na českém území klíčový fenomén.

V rámci ČDE je realizován základní výzkum (archivní a bibliografické rešerše k biografiím osobností, soupisy repertoáru, srovnávací studium dramaturgie, charakteristika a hodnocení divadelní tvorby), jehož výsledky jsou zveřejňovány také prostřednictvím odborných studií, edic a soupisů. Dlouhodobým cílem je publikování encyklopedie v elektronické formě.

Intenzivní výzkumná práce probíhá v současné době na problematice 19. a 20. století. Elektronická encyklopedie volně přístupná na webu IDhttp://encyklopedie.idu.cz/cs/ postupně nabídne v elektronické podobě hesla ze všech dosud vytištěných lexikonů. V aktualizované podobě budou prezentována hesla výše zmíněného lexikonu Theater in Böhmen, Mähren und Schlesien. Von den Anfängen bis zum Ausgang des 18. Jahrhunderts. Ein Lexikon (Praha–Wien 2013), a to v češtině a němčině (garant Alena Jakubcová). Zpřístupní rovněž podklady pro budoucí hesla, tj. záznamy o osobnostech, které dosud žádné heslo nemají a k nimž bylo dosud nalezeno pouze několik kusých údajů. Nová hesla vznikají v jednotlivých tematicky a chronologicky vymezených projektech: Německá činohra v českých zemích v 19. století (garant Berenika Urbanová, hesla v češtině a němčině), Česká činohra 1945–1989 (garant Martin Švejda, od roku 2013) a Česká činohra 1900–1945 (garant Petra Ježková, od roku 2015). V rámci ČDE je realizován základní výzkum (archivní a bibliografické rešerše k biografiím osobností, soupisy repertoáru, srovnávací studium dramaturgie, charakteristika a hodnocení divadelní tvorby), jehož výsledky jsou zveřejňovány také prostřednictvím odborných studií, edic a soupisů. Součástí elektronické encyklopedie je rubrika Studie a dokumenty k dějinám divadla. Jako první je publikována rozsáhlá práce Vlasty Reittererové o vídeňském herci Wenzelovi Scholzovi, který v Praze v letech 1831–57 absolvoval 119 pohostinských vystoupení. Studie přináší také soupis hostování, překlady vybraných kritik z pražského německého tisku a obrazovou přílohu. Dalším příspěvkem je první část Soupisu repertoáru Stavovského divadla 1815–24. 

Vedle slovníkového projektu je v edici České divadlo zpracovávána autonomní ediční řada Eseje, kritiky, analýzy, jejíž jednotlivé svazky přinášejí výbory statí českých divadelníků – teoretiků, kritiků i praktiků, doplněné bibliografií a průvodní studií. Kromě koncepce této řady se KČD podílí, počínaje druhým svazkem, na jejich redakci a ediční přípravě. Dosud knižně vyšlo sedm svazků.

V souladu se základní orientací Kabinetu pro studium českého divadla byla formou kalendária a tezí zmapována historie poválečného divadla: Česká divadelní kultura 1945–1989 v datech a souvislostech (Vladimír Just a kolektiv, Praha: Divadelní ústav 1995).

V roce 2005 byla vydána publikace Miscellanea Teatralia, sborník Adolfu Scherlovi k osmdesátinám, obsahující 44 příspěvků českých i zahraničních autorů (editorky Eva Šormová, Michaela Kuklová).

Bohemistickou orientaci KČD rozšiřuje výzkum německého divadla na českém území a vztahů české a německé divadelní kultury, na kterém se podílejí i zahraniční teatrologové. Výsledky dosavadního bádání byly zveřejněny na mezinárodní konferenci, uspořádané pod názvem Deutschsprachiges Theater in Prag. Begegnungen der Sprachen und Kulturen in Geschichte und Gegenwart v červnu 2000 v Praze a tiskem vyšly ve stejnojmenném konferenčním sborníku, vydaném v německém znění (Praha: Divadelní ústav 2001). V roce 2012 vyšla také obsáhlá monografie Jitky Ludvové Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845-1945(Praha: Institut umění – Divadelní ústav, Academia). Svou dlouholetou intenzivní badatelskou prací přispěla autorka k německo-českému porozumění a jako projev uznání dlouholetých zásluh v této oblasti jí byla udělena Čestná cena německo-českého porozumění (Chemnitz 22. 10. 2014). Tato prestižní cena, jejíž laureáty vybírají společně české a německé organizace, byla poprvé udělena v roce 1994. Zmíněná publikace Jitky Ludvové byla v tomtéž roce zároveň vyhodnocena jako mimořádný počin a zvláště významný výsledek vědeckého výzkumu. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (Expertní panel EP-01) ji vyhodnotila na základě odborného posouzení jako jednu z nejkvalitnějších publikací, zaslaných výzkumnými organizacemi k hodnocení. Publikace byla zařazena mezi 20 % nejlepších výsledků (celkem 290 publikací), které si dle Pilíře II. metodiky RIV zaslouží zvláštní bodovou bonifikaci.
http://www.vyzkum.cz/storage/att/F064728034B561936FF7D2640E2E400A/Panel%20EP-vybrane.pdf

Při příležitosti 230. výročí zahájení provozu ve Stavovském divadle v Praze (21. dubna 1783) byl v roce 2013 v redakci Jitky Ludvové vydán Pražský divadelní almanach – 230 let Stavovského divadla, na němž se autorsky podíleli Ondřej Černý, Alena Jakubcová, Petra Ježková, Jitka Ludvová, Václav Petrbok, Milan Pospíšil, Martin Švejda a Věra Velemanová. Na šedesát kratších kapitol Almanachu přináší informace o vzniku divadla, jeho fungování, dramaturgii a významných osobnostech, které v něm působily. Jednotlivé kapitoly jsou doprovázeny komentovanými obrazovými přílohami. Textovou část doplňuje soupis literatury a osobní rejstřík.

V roce 2014 vyšla publikace členky Kabinetu pro studium českého divadla Mgr. Petry Ježkové, Ph.D. Obležen národem dramatiků. Jan Lier (1852-1917). Praha: Academia, 2014, která se věnuje problematice dramaturgie Národního divadla na konci 19. století. Kniha sleduje Lierovy životní osudy, průkopnickou aktivitu v boji za starou Prahu, dotýká se autorova literárního díla; značnou pozornost autorka věnuje Lierově kritické činnosti.

V prosinci 2014 vyšla publikace nazvaná Fidlovačka aneb Cokoli chcete u příležitosti 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry Fidlovačka (21. prosince 1834). Při práci na knize spojili své síly autoři z různých oborů (Alena Jakubcová, Ivan Klimeš, Jitka Ludvová, Václav Petrbok, Milan Pospíšil, Vlasta a Hubert Reittererovi, Václav Štěpán a Markéta Trávníčková), aby se znovu podívali na její původní text, jeho předchůdce a historické osudy a na divadelní prostředí Tylovy doby.

 

Divadelní revue

Divadelní revue je odborné recenzované teatrologické periodikum, které třikrát ročně vydává Institut umění – Divadelní ústav. Vychází od roku 1989. Redakčně jej připravuje a jeho odbornou úroveň garantuje Kabinet pro studium českého divadla. Časopis od roku 2010 plně splňuje standardy evropského odborného periodika. Od roku 2006 je zařazen v mezinárodní databázi European Reference Index for the Humanities (ERIH) a od roku 2012 zároveň v jedné z nejprestižnější z mezinárodních databází vědeckých výsledků – SCOPUS. Periodikum je také hlavním publikačním médiem pro průběžné výsledky projektu Česká divadelní encyklopedie.

V roce 2013 byla publikována Bibliografie Divadelní revue 1989–2009. Svazek obsahuje plně anotovanou, chronologicky řazenou článkovou bibliografii statí, které vyšly v teatrologickém časopisu Divadelní revue v letech 1989–2009. Na zpracování publikace se podíleli členové a spolupracovníci Kabinetu pro studium českého divadla Petra Ježková, Štěpán Otčenášek a Eva Šormová, závěrečnou redakci pořídili Honza Petružela a Martin Pšenička.

 

Archiv

Od počátku existence KČD (založen v roce 1956 jako součást Ústavu pro českou literaturu ČSAV) se postupně vytvářela sbírka historických pramenů, které byly shromažďovány při práci na prvních divadelněhistorických projektech, především na Dějinách českého divadla pod vedením prof. Františka Černého. Soustřeďování materiálových podkladů v listinné i elektronické podobě pokračuje při práci na České divadelní encyklopedii. Prameny jsou často využívány našimi i zahraničními badateli a studenty. Na jaře roku 2011 byla zahájena práce na inventárním soupisu materiálů v zájmu jejich evidence, identifikace a zpřístupnění. V roce 2013 byl zpracován osobní badatelský archiv teatroložky PhDr. Mileny Cesnakové, CSc. (nar. 27. 1. 1924 v Praze), která vědeckou kariéru rozvíjela převážně na Slovensku a svůj badatelský zájem soustředila zejména na výzkum staršího divadla s těžištěm v období renesance a baroka. Inventární seznam její sbírky čítá 615 položek.

Archiv KČD nabízí badatelům informace ke specializovaným tématům divadelních dějin pro potřeby jejich studia nebo výzkumu po domluvě na kabinet@divadlo.cz, popř. na tel: 224 809 117. Vybrané níže uvedené položky archivu nabízíme ke studiu v elektronické formě i ke stažení.

Personální bibliografie dr. Mileny Cesnakové-Michalcové  (součást Sbírky dr. Mileny Cesnakové-Michalcové). Ke stažení ve formátu PDF.

Mezinárodní spolupráce

Kabinet je kolektivním členem Mezinárodní federace pro divadelní výzkum (International Federation for Theatre Research - FIRT/IFTR) od jejího zrodu v roce 1956, kdy byl jedním z iniciátorů jejího založení. Účastní se odborných konferencí pořádaných touto organizací a spolupořádá sympozia, konaná v Praze v návaznosti na Pražské Quadriennale. První se uskutečnilo v roce 1995 na téma Scénografie – průsečík divadla a výtvarných umění, druhé s tématem Divadlo v postmoderní době proběhlo v roce 1999 a vybrané příspěvky z něho přinesl sborník Space and Theatre Stage (Divadelní ústav 2000, anglické znění). Třetí sympozium se konalo v roce 2003 na téma Patronage, Spectacle and the Stage, výběr příspěvků byl publikován ve stejnojmenném sborníku (vydal Divadelní ústav 2006, anglické znění). Další konference se uskutečnily v roce 2007 (The New Space of Authenticity), 2011 (What Is the Role of the Scenographer/ Designer In the Creation and Production of Meaning?, příspěvek Věry Velemanové „Zvukomalebný a celistvý svět Jana Schmida“) a 2012 (Current Innovative Research in Theatre Design). V srpnu 2013 se V. Velemanová zúčastnila kongresu FIRT/IFTR v Barceloně (Re-routing Performance) s příspěvkem „The Long Way of the Muses“, který se zabýval činností a estetikou čs. legionářského profesionálního divadla v Rusku v letech 1914-1920.

Světového kongresu Stratification & Theatre ve Warwicku (University of Warwick, Velká Británie, 28.7. – 1.8. 2014) se zúčastnili dva členové Kabinetu (účast byla částečně podpořena z fondu krátkodobé mobility – podpory zahraničních kontaktů v oblasti profesionálního umění a účelovým stipendiem Filozofické fakulty UK). Věra Velemanová vystoupila s příspěvkem Blending of Layers: Czech Scenography in Late „Normalization“ (the 1980s) ve scénografickém panelu a Martin Hanoušek pronesl referát Szenarien Buch of Václav Thám (Pszczyna 1805 – 1806). Critical Edition of the manuscript v generálním panelu. Obě vystoupení vzbudila živý zájem účastníků kongresu a přispěla k prezentaci historie českého divadelního umění na důležitém zahraničním fóru. 

 

Další spolupracující instituce a projekty:

Institut für Kulturuwissenschaften und Theatergeschichte, Rakouská akademie věd, Wien (Rakousko)

Don Juan Archiv Wien (Rakousko)

Windrose – Studienstätte für Theater-Forschung-Kultur, Kieselbronn (Německo)

Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Wien (Rakousko)

Neue Deutsche Biographie, München (Německo)

Allgemeines Künstlerlexikon, München (Německo)

 

Naše portály

Informační centrum českého divadla na Internetu

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru

Norské fondy

Edice Box

Mezikulturní dialog

IDU na Facebooku:

↑ nahoru