Divadelní revue

Divadelní revue je odborné recenzované teatrologické periodikum, které třikrát ročně vydává Institut umění – Divadelní ústav. Vychází od roku 1989. Redakčně je připravuje a jeho odbornou úroveň garantuje Kabinet pro studium českého divadla.

Roční předplatné (tři čísla) 273 Kč, cena jednotlivého čísla 111 Kč (resp. 67 Kč: starší výtisky do roku 2009) / ISSN 0862-5409

Aktuální číslo: Divadelní revue no. 1/2014

Nové číslo teatrologického časopisu Divadelní revue obsahuje příspěvky ke vztahu divadla a moci v různých podobách (cenzura, ekonomika, instituce, nacionalismus, participativní gesto). Pět studií nahlíží téma ve vzdálenější historii: Pavel Nývlt dokumentuje vzájemné ovlivňování athénského soudnictví a soudobého dramatu i divadla; trojice badatelů se věnuje první polovině 19. století – Adolf Scherl sepsal přehledovou stať o vývoji cenzurní praxe v monarchii mezi lety 1772–1848; Jitka Ludvová přispěla k poznání souvislostí ekonomiky divadelního provozu a pozice Stavovského divadla kolem roku 1827; Milan Pospíšil rozebírá peripetie vztahu cenzury k Meyerbeerově opeře Hugenoti (1836). Eduard Burget napsal stať o hře dramatika Františka Zavřela Boleslav Ukrutný (1919), která reflektuje na historickém tématu založení československého státu.
Další příspěvky se dotýkají více současného divadla a kultury. Polský teatrolog Mateusz Borowski sleduje koncept zapojení publika do představení a jeho proměny v současném performativním umění. Nina Vangeli nahlíží různorodé podoby vztahu tance a moci a Jana Pilátová v obsáhlé recenzi-eseji uvažuje nad nanejvýš inspirativní knihou polského teatrologa Dariusze Kosińského Teatra polskie. Michal Čunderle připravil rozhovor s předkladatelem, esejistou a spisovatelem Vladimírem Mikešem.

 

Divadelní revue no. 3/2013

Divadelní revue 3/2013 je dedikována předloni zesnulému teoretikovi Ivo Osolsoběmu (1928–2012) a věnuje se divadelní teorii. Osolsoběho teorii ostenze se zabývá přímo úvodní stať teatroložky Herty Schmidové. Hispanista a teoretik Emil Volek z arizonské univerzity v Tempe se vrací k myšlenkám Otakara Zicha. Vztahu Mukařovského konceptu záměrnosti a performativní teorie Eriky Fischer-Lichte se ve svém příspěvku věnuje kanadská teatroložka Yana Meerzonová. Matthias Dreyer rozebírá vztahy mezi postdramatickou estetikou a mýtem na příkladech inscenací Roberta Wilsona a polská autorská dvojice Mateusz Borowski a Małgorzata Sugiera se zabývá fenoménem paměti v současném divadle a dramatu. Do tematického bloku patří překlady teoretických studií Jurije Lotmana a Berta O. Statese. K historii německého divadla na českém území přináší nové poznatky stať Martina Bernátka o projekcích v Městském divadle v Brně na přelomu století. V čísle najdete rozhovor s divadelní historičkou Lyou Říhovou a pětici recenzí divadelní literatury.

Divadelní revue no. 2/2013

Číslo n° 2/2013 přináší statě a dokumenty o ruském divadle 20. století a jeho vztazích k české divadelní kultuře a v druhém tematickém bloku příspěvky z dubnové konference o Stavovském divadle pořádané Kabinetem pro studium českého divadla. Ruské divadlo 20. století je pojednáno ve studiích o osudech scénografů tzv. bílé emigrace v Československu třicátých let, literárně-společenskou analýzou Tolstého adaptace Čapkova dramatu R. U. R., trojicí statí o K. S. Stanislavském, překlady článků N. A. Krymovové o Otomaru Krejčovi, výběrem z kritik Josefa Kodíčka o ruských divadelnících, vzpomínkovým textem Petra Oslzlého na vztahy Husy na provázku s ruskými soubory v sedmdesátých a osmdesátých letech a překladatelskou reflexí nového překladu Tří sester Roberta Ibrahima. Téma doplňuje rozhovor s teatrologem Jurijem Kovalenkem.

Divadelní revue no.1/2013

První číslo časopisu Divadelní revue se zabývá českým divadlem šedesátých a osmdesátých let 20. století. Martin Pšenička píše o experimentech brněnské skupiny Quidam (1966–1972), Karolina Plicková o Pantomimě Alfréda Jarryho založené Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem. Spoluprací dramatika Alexe Koenigsmarka s ústeckým Činoherním studiem za vedení Ivana Rajmonta se zabývá Martin J. Švejda. Radka Kunderová analyzuje situaci divadelní kritiky na počátku přestavby a Vladimír Mikulka se ohlíží za politickými inscenacemi Divadla na provázku, HaDivadla, Činoherního studia a Realistického divadla konce devadesátých let. Blok doplňují eseje Endreho Bojtára – s dosud nepublikovanými dopisy Václava Havla – a Miroslava Lukáše o „potěmkinovských vesnicích“ Petra Lébla. K tématu patří i rozhovor s divadelním pedagogem, historikem, teoretikem a kritikem Janem Císařem, který připravila Alena Zemančíková. V čísle najdete recenze publikací Jana Buriana, Jiřího Veltruského, Bořivoje Srby a Jiřího Havelky. A nechybí ani edice unikátních dokumentárních materiálů: scénář Archimima skupiny Quidam, scénáře Pantomimy Alfreda Jarryho ad.

Koupit v E-shopu.

 

Více informací včetně obsahů jednotlivých čísel naleznete zde.

Elektronický archiv minulých ročníků je přístupný zde.

Naše portály

Informační centrum českého divadla na Internetu

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru

Norské fondy

Edice Box

Mezikulturní dialog

IDU na Facebooku:

↑ nahoru