Divadelní činnost Václava Mihuleho v jeho evropských působištích (1781-1807)

Projekt GAČR, ukončený v roce 2011, řešitelka Alena Jakubcová.

Doba řešení projektu: 2009-2011

Projekt se pokusil radikálně popřít dosavadní způsob jednostranného vykreslení tvůrčího potenciálu a přínosu umělecké osobnosti a zcela změnit úhel pohledu pro její charakteristiku. Hlavní přínos výsledků projektu spočívá v tom, že umožňují nahlédnout historickou osobnost v celku jejího života a působení, a to prostřednictvím pramenů, které ve své většině byly dosud zcela neznámé. Bádání o osobnostech českých divadelních dějin čerpalo tradičně především z domácích pramenných zdrojů. Dosavadní obraz Václava Mihuleho jako jednoho z řady divadelních ředitelů souboru pražského Vlastenského divadla, tedy obraz pouhé necelé 1/7 jeho aktivního profesionálního divadelního působení, byl pevně zasazen do výkladu dějin Vlastenského divadla jako památného fenoménu českého národního hnutí, interpretovaného jako předehra procesu vytváření obrozenské kultury a divadla 19. století. Pozornost se tak soustředila na jednotlivé vybrané události, představení v českém jazyce a počátky původní českojazyčné dramatiky. Ve chvíli, kdy Mihule se svou divadelní společností odešel z Prahy a zamířil za hranice českých zemí, ztratil se i z dohledu divadelní historiografie.

Mihuleho cesty ovšem zmapovaly středoevropský divadelní prostor ve všech směrech. Po dosud nejasné epizodě ve Vídni získával herecké zkušenosti na severu, severovýchodě a na západě od své vlasti (Varšava, Petrohrad, Královec, Frankfurt nad Mohanem, Mohuč). Po období pražském cílevědomě zamířil na říšských měst a na šlechtické dvory na západ od hranic českých zemí a setrval i přesto, že probíhající první koaliční válka s Francií situaci velmi komplikovala. Po zklamání ve dvorním divadle ve Stuttgartu nezamířil, jak by se dalo očekávat, zpět do Čech, ale pokusil se zakotvit v Dolních Rakousích, odkud posléze putoval na sever Moravy a do Slezska a nakonec na východ do rakouských Uher (Košice, Prešov), odkud zřejmě udržoval kontakt s Vídní.

Podpora grantu GAČR umožnila překročit při vyhledávání, shromažďování a studiu pramenů k životu a působení Václava Mihuleho obvyklé hranice. Při průzkumu archivů v Praze, Karlových Varech, Olomouci, Brně, Opavě, Znojmě, Vídni, Stuttgartu, Augsburku, Norimberku, Ulmu a Košicích byly nalézány většinou zcela neznámé prameny, a to ve značném množství, kvalitě a různorodosti. Přinášejí enormní množství poznatků nejen k divadelní činnosti a jejím podmínkám a okolnostem v jednotlivých lokalitách, ale také k  soukromému životu osobnosti. V dosud nebývalé míře a přesnosti umožňují poznávat a popisovat podnikatelské praktiky samotného principála, chování úřadů, úředníků a dalších osob, s nimiž přicházel do styku a s nimiž musel jednat, poměry v divadelních společnostech a způsoby jejich koexistence a rivality. Z bohatých repertoárových soupisů a tištěných libret lze čerpat poznatky o dramaturgii, z účetních knih pak náklady na představení, velmi rozdílné v různých místech a dle organizační formy a typu divadla. Z řady dokumentů jsou zřejmé i rysy Mihuleho povahy a jeho ambice, procházející nesporně během téměř třicetileté evropské ředitelské kariéry proměnami.

Řada pěti monografických studií, věnovaných jednotlivým působištím principála Václava Mihuleho a zpracovaných v rámci projektu, vytváří spolu s dalšími soupisovými materiály (chronologický přehled života a působení, registr archivovaných pramenů, soupis repertoáru, soupis členů Mihuleho divadelních společností, soupis Mihuleho rolí a kritických hodnocení jeho herectví) předpoklady pro komplexní charakteristiku jeho divadelní činnosti v celém rozsahu jeho evropských působišť. Budoucí monografie musí zohlednit skutečnost, že množství získaných poznatků, systematicky zachycených v chronologickém přehledu a registru pramenů, otevřelo široký horizont hypotéz a dalších otázek, na něž je v přehledu upozorňováno. Pramenný materiál poskytuje možnost pojednat ve srovnání jednotlivých působišť také problematiku vícejazyčného divadelního provozu, fenomén formování a fungování „národních divadel“, personální propojení středoevropského divadelního prostoru prostřednictvím prolínání lidských osudů, cest a kariér a pohybem titulů divadelního repertoáru.

Výstupy

  • Setrvání nebo změna? Divadelní dramaturgie Václava Mihuleho mezi Prahou (1790-93) a Norimberkem (1794-97), Ztracená blízkost. Praha – Norimberk v proměnách staletí, (Documenta Pragensia XXIX), eds. O. Fejtová—V. Ledvinka—J. Pešek, Praha 2010, s. 591-616 (Německá verze studie bude publikována v roce 2012 v řadě Quellen und Forschungen zur Geschichte und Kultur der Stadt Nürnberg, Stadtarchiv Nürnberg.)
  • Der 30-jährige ABC-Schütz in den böhmischen Ländern. Schauspieler, Prinzipale und Theaterstücke zwischen Prag und Wien an der Wende vom 18. zum 19. Jahrhundert, Matthias J. Pernerstorfer (Hg.), Der 30-jährige ABC-Schütz – Text, Musik und szenische Praxis im Wiener Volkstheater. 3. Band: Beiträge zur Aufführungs- und Interpretationsgeschichte, Wien: Hollitzer Wissenschaftsverlag 2012 (= Don Juan Archiv Wien: Theatralia III).
  • Principál Václav Mihule na dvoře vévodském, Cornova, časopis FF UK a ČSVOS, 2, 2012, s. xx-xx (v tisku).
  • Musikdramaturgie des Theaterdirektors Wenzeslaus Mihule (1758-1808) zwischen der europäischen Stadt und dem adeligen Hof, Musicologica Brunensia, Brno 2012, s. xx-xx (recenzované periodikum Ústavu pro hudební vědu MU v Brně, v tisku).
  • Působení Václava Mihuleho na Moravě a ve Slezsku 1800-1808, O divadle na Moravě a ve Slezsku V, Olomouc 2012, s. xx-xx (v tisku).

Kromě pěti výše jmenovaných studií byly zpracovány tyto soupisové materiály:

  1. Chronologický přehled života a působení Václava Mihuleho
  2. Registr archivovaných pramenů
  3. Soupis repertoáru
  4. Soupis členů Mihuleho divadelních společností
  5. Soupis Mihuleho rolí a kritických hodnocení jeho herectví
  6. Přehled literatury

Výsledky z projektu v RIV naleznete ZDE

 

Naše portály

Informační centrum českého divadla na Internetu

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru

Norské fondy

Edice Box

Mezikulturní dialog

IDU na Facebooku:

↑ nahoru